Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Občanská nehoda podle soudruha Grospiče

Místopředseda českých komunistů Stanislav Grospič zřejmě patří někam úplně jinam než do demokracie..

Většina svéprávných lidí se umí v diskusi vyrovnávat s argumenty protivníků korektním způsobem. Místopředseda českých komunistů Stanislav Grospič však patrně patří do úplně jiné sorty.

Jeho výroky o tom, že většina obětí komunistické okupace armádami Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem v srpnu 1968 šla na vrub dopravních nehod, nelze považovat za mínění svéprávného člověka s nenarušeným systémem mravních hodnot.

Proto na ně nelze reagovat zcela korektním způsobem. Říkám to s velkou lítostí, neboť tento muž s doktorátem z práva (který nikdy právníkem nebyl, pouze aparátčíkem státní správy před rokem 1989), je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a členem komunistické strany, která pozvala Sovětský svaz a jeho spojence k okupaci Československa. Je dokonce i mým zastupitelem, protože jako daňový poplatník financuji příspěvky státu na činnost parlamentních politických stran – i těch, které jsem nevolil a nevolil bych je nikdy. Grospič je arogantním provokatérem proti demokratickému režimu tohoto státu, který se uvolil nezlikvidovat komunistickou stranu jednou provždy ústavním zákazem, což byla jeho slabost.

Co soudruh Grospič neviděl

Soudruh Grospič byl v srpnu roku 1968 – prominou, vašnosti – čtyřletým usoplencem za máminou sukní. Nic z toho, co se dělo, neviděl. Já byl dospělý, po maturitě, student přijatý na vysokou. Také jsem neviděl všechno. Ale ty kulky ráže 14,5 mm z kulometu KPVT, jimiž nás kropil střelec sovětského obrněného transportéru SKOT OT-64 na Děčínské ulici v České Lípě, naproti Okresnímu soudu, mám dodnes schované. Bylo to o 30 centimetrů. Já měl štěstí. Jeden kluk nikoliv. Utrhlo mu to ruku i ramenem. To teda nebyla nehoda.

Byl jsem 21. srpna v České Kamenici na chatě na prázdninách. Museli jsme jet domů, protože nám to nařídili v obklíčení sovětskými tanky. Měl jsem na starosti malé bratrance. Jeli jsme těch 25 km autobusem přes sovětské patroly čtyři hodiny. Kluci se báli, viděli furt frajery se samopaly, brečeli. Byl jsem 23. srpna v Praze, přišel jsem v Široké ulici o foťák, viděl jsem všechna ta místa, kde zemřeli lidé na Vinohradské.

Pohřbívali jsme 28. srpna v Liberci mého otce, jenž zemřel o dva dny dříve. Viděl jsem tu paseku. Už 21. srpna tam ruský tank sebral podloubí domu na dnešním Benešově náměstí, který se zčásti zřítil. Mluvil jsem s očitými svědky. Přijelo několik sanitek, tři nebo čtyři. A Rusové začali pálit ze samopalů a kulometů jako blázni. Do sanitek i do lidí. Začal to prý nějaký sovětčík asiatského vzhledu. Za nějakých pět šest minut měly sanitky rozstřílené gumy a vypadaly jako zničené limuzíny z amerických mafiánských filmů. Šest mrtvých na fleku. Celkem bylo v Liberci devět mrtvých a 45 zraněných. To tedy byly ty „dopravní nehody“, o nichž mluví soudruh Grospič.

Co soudruh Grospič nečetl

Vycházím-li z veřejných zdrojů, tak v srpnu roku 1968 zemřelo 137 Čechů a Slováků. Dalších 270 zahynulo do roku 1991, než jednotky Sovětské armády vyklidily pozice v tehdejším Československu. Češi a Slováci zemřeli, protože byli zastřeleni, byli oběťmi výbuchů granátů a munice, oběťmi nehod, jejichž původcem byla Sovětská armáda. Trabant se dvěma pasažéry, přejetý ruským tankem, však není nehoda, to bych si vyprosil. To je vražda.

Co soudruh Grospič vědět nechce

Okupace Československa, kterou soudruh Grospič vnímá určitě jinak než většina Čechů, jako internacionální pomoc či podobné krámy, měla mnohonásobné důsledky. Především přispěla i k mentální a občanské degeneraci této země. A to mj. rozvojem černého trhu a šedé ekonomiky.

Sovětčíci terorizovali regiony svých posádek. Já mám osobní poznatky především z oblasti České Lípy, Zákup a Mimoně. Oficíři měli vycházky, kšeftovali s kradeným benzínem a naftou, levnou fejkovou elektronikou, dalekohledy a různým spotřebním zbožím. Sovětčíci přinesli do Česka organizovaný zločin, praktiky mafie, do té doby v Česku neznámé. I v Česku to vytvořilo domácí gangy. Nejdřív se kšeftovalo s PHM v kanistrech, později i v celých cisternách v železničních vagonech o obsahu 60 000 litrů benzínu či nafty. Půlka Česka jezdila na kradený benzín a naftu. Tento ruský kontraband přinesl do Čech i obchod s lehkými topnými oleji (LTO), který přetrval až do roku 1996 a připravil Českou republiku o miliardy korun na daních. Mezitím se „lehce“ kšeftovalo i s jiným spotřebním zbožím. Ruská mafie snadno využívala nabízené příležitosti v okupovaném Československu.

Česko bylo rejdištěm ruských překupníků přes sovětské oficíry. Opilí důstojníci se často poté, co udělali kšeft, zmazali jako praví Rusové, ztratili se ve městě. Bušili bez zábran – s pistolí za pasem - na okna přízemních bytů a žádali české občany o přespání, pozdní večeři, pak snídani. Nechtěli kafe a bábovku. Čaj, chleba, máslo, slaninu nebo špek. Ráno si zavolali na posádku a přijel pro ně gazík. Mám s tím osobní zkušenost.

Demokracie podle Grospiče

Nejsem zvědavý na tyto Grospičovské interpretace sovětské okupace v roce 1968 s nehodami. Přinesla do Česka nejen smrt našich občanů a hluboký husákovský útisk, ale i šedou a černou ekonomiku, dokonce i ten nejčernější obchod se zbraněmi. A to přes sovětské oficíry s vlivem na českou armádní elitu. Do všech možných kriminálních a teroristických struktur po celém světě byly zpočátku z přebytků sovětské armády exportovány přestárlé samopaly PPŠ-41 Špagin s bubnovým zásobníkem, pistole zn. Tokarev, samopaly PPS 42 a 43, dokonce i české samopaly vz. 23, 24, 25, tzv. „pumpičky“, které zůstaly ve výzbroji Lidových milicí až do 80. let. A to už vůbec téměř nikdo netuší, kolik českých samopalů typu Škorpion Sa-61 ráže 7,65 a 9 mm s municí typu Luger a Tokarev se dostalo „ven“ do rukou struktur, jejichž výsledky využití lze zařadit mezi nehody.

Pane/soudruhu Grospiči, vy jste se vydal v souvislosti se svou stranickou sounáležitostí na velmi tenký led. Není to jen o vašem tvrzení, že oběti okupace v roce 1968 lze připsat dopravním nehodám. Ale váš občanský postoj vůči občanům tohoto státu je opravdu jedna velká nehoda.

P.S: 30. 10. 2019, 12.50 h: Myslím, že tyto drzé arogance lze odnaučit tím, že bude popírání zločinů komunismu postaveno mimo zákon stejně jako popírání zločinů holocaustu. Je čas vystavit konečný účet.

Autor: Pavel Skramlík | středa 30.10.2019 8:43 | karma článku: 45,02 | přečteno: 4605x
  • Další články autora

Pavel Skramlík

Golyšev a Labský, Gola klíče a loupež století

Otevřel jsem plechový kufřík při pořádání pozůstalosti svého bratra, který nedávno zemřel. Byla to sada nástrčkových GOLA klíčů. Představuje jednu z největších krádeží českého technického talentu a patentu. A není první.

11.8.2022 v 9:00 | Karma: 26,13 | Přečteno: 638x | Diskuse| Politika

Pavel Skramlík

Nezvládli jsme rozvoj morálky

Je dost skličující dospívat k myšlence, že naší nemladé generaci, včetně těch o něco mladších, stále s velkým potenciálem, dosud nejúspěšnější v lidské historii, se bude odcházet z toho světa hořce.

11.4.2022 v 8:00 | Karma: 16,22 | Přečteno: 435x | Diskuse| Politika

Pavel Skramlík

Prasečí mláto! To je disciplína evropského fotbalu proti Česku, jsme jako hadráři

Jsou tři stupně nejhloupejších řídících sborů v Evropě. Číslo 3 zaujímá česká vláda, č. 2 vedení EU a č. 1 disciplinární komise Evropské fotbalové unie (UEFA).

15.4.2021 v 8:00 | Karma: 26,16 | Přečteno: 566x | Diskuse| Politika

Pavel Skramlík

Jak vybírat do ministerských křesel lidi, kteří nebudou blbci

Zdá se mi celkem legrační, že Piráti a svým způsobem i Starostové (STAN) vybírají v konkurzních řízeních své nové budoucí ministry pro jednotlivé rezorty. Je to pečlivé a chvályhodné.

13.4.2021 v 8:30 | Karma: 19,42 | Přečteno: 789x | Diskuse| Politika

Pavel Skramlík

Zabil Petra Kellnera pád vrtulníku nebo záhadná střela?

Zaznamenal jsem nemálo textů o Petru Klellnerovi. Adoračních i deklasujících. Patřím mezi zastánce myšlenky, že odešel největší český mozek. A ještě hodně o něm uslyšíme.

9.4.2021 v 8:30 | Karma: 42,99 | Přečteno: 27769x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze

26. dubna 2024

Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...

Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše

26. dubna 2024  19:04

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....

EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová

26. dubna 2024  18:09,  aktualizováno  18:29

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...

Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení

26. dubna 2024  18:16

Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...

  • Počet článků 148
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2965x
Od roku 1970 jsem novinářem, zejména sportovním, ve velkých denících, časopisech a na TV Nova. Mými obory byly především fotbal, motorismus a atletika. Díky tomu jsem sjezdil celý svět. Nyní píšu hlavně knížky, u nichž jsem své jméno zaměnil v r. 2010 za pseudonym Felix Boom. Mám na kontě 26 knih, mj. romány Kiosek na pláži, Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon, Lepší svět, Plán umírání, také sbírku poezie, společenské studie a mj. oblíbenou Kuchařku osamělého muže. Mou poslední knihou je kontroverzní titul Špatný princip státu (s podtitulem Rozkradený ráj demokracie) o dějinách Česka od r. 1938. Knížky vydávám ve vydavatelství BLINKR, jsou k mání v běžné síti knihkupectví a e-shopů včetně mého vlastního www.blinkr-eshop.com. Rediguji nové knihy pro jiné vydavatele a administruji webové stránky. Blogování je moje hobby.