Pavel Skramlík
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2965x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- R. Fulghum: Drž mě pevně, miluj mě zlehka
- Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon
- Kiosek na pláži
- Kuchařka osamělého muže (když to píšu)
- Rabíndranáth Thákur: Domov a svět
Co právě poslouchám
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Pavel Skramlík
Chybí nám Poselství budoucnosti, Pošťák
Viděl jsem v noci film na MGM s Kevinem Kostnerem. Pošťák nebo Posel budoucnosti - podle toho, jak se ten název z původního originálu prezentuje. Viděl jsem ho nejmíň podesáté. Znovu mě fascinoval, jako kdybych ho viděl poprvé. Je to poselství o naději, kterou my nemáme.
Pavel Skramlík
Kdo má pod kontrolou elektronický fašismus?
Nikdy jsem nepatřil k lidem, kteří trpí stihomamem, že mě někdo sleduje. Tajné služby a tak... Jsem příliš bezvýznamný. Ale měním postoj. Zase vyhlížím vhodné místo k emigraci. Na to, že něco není v pořádku, jsem přišel náhodou 28. října na Pražském hradě během tradiční recepce prezidenta republiky při příležitosti státního svátku.
Pavel Skramlík
Vzbuďte Alexandra Velikého a dejte mu Řecko pod makedonskou správu
Byl jsem letos v Cannes s rodinou na dovolené a lituji to krásné místo, že se tam odehrává taková fraška, která se nazývá záchrana Řecka. Mám do Cannes jeden vzkaz: probuďte Alexandra Velikého Makedonského, Řecko exekučně zrekvírujte za ty všechny šílené dluhy a dejte mu tu zemi, která byla stejně jeho, do správy jako provincii Makedonie či mandátní území. Řecko jako stát stejně nefunguje. On už si s tím vším poradí.
Pavel Skramlík
Očekávám v pátek 28. října vyhlášení nového českého státního útvaru
Nechci být vlezlý, ale je 28. října, státní svátek České republiky v den, v němž před 93 lety vznikl úplně jiný stát, a to Československo. Jak známo, vzniklo po I. světové válce z iniciativy panslovanského filozofa a státníka "tatíčka" Tomáše Garigue Masaryka, jenž využil hluboké hospodářské a vnitropolitické krize uvnitř habsburské rakousko-uherské monarchie a s podporou USA, Francie a Velké Británie vyhlásil samostatné Československo. Chybělo málo, aby vůbec nevzniklo. Tzv. Národní výbor v čele s Karlem Kramářem ve spolupráci s bossem protirakouského odboje Edwardem Benešem rozšířil 28. říjnu zprávu, že Rakousko-Uhersko uznalo všechny podmínky nabízeného míru, které obsahovaly i uznání autonomie národů v monarchii. Nebyla to tak úplně pravda. Jenže Češi už slavili a ti poserové ve Vídni už s tím nedokázali nic udělat.
Pavel Skramlík
Český knižní trh je totálně pokrytecký. A co elektronické knihy?
Jsem skutečně zvědavý na to, za jak dlouho převálcuje trh elektronických knih (e-Knih či e-Books, abych byl moderní) konzervativní trh tištěných papírových knih. Bude to mít stejný drajv jako souboj vinylových desek a CD? Na rozdíl třeba od USA v Čechách neexistují naprosto vůbec přesné, přibližné či relevantní statistiky o tom, kolik se prodá klasických knížek. Kolik výtisků konkrétního titulu. Neexistují žebřičky bestsellerů podle prodaných kusů. Všechno se tají přesně dle pravidla, že "ne-informace", utajení či lež jsou vždy lepší než pravda. V politice, v ekonomice, tedy i v literatuře, pokud jde konkrétní čísla. I minivesmír české literatury je totálně prolhaný.
Pavel Skramlík
Jiří Kajínek by měl být americkým občanem, měl by větší šanci
Nejpopulárnější český vězeň Jiří Kajínek, již devětačtyřicetiletá legenda českého vězeňství, justice, justiční mafie a chmurných kapitol policejní vyšetřovatelské potence, by měl dostat americké občanství. Kajínek není světec, ale ve vězení už je nepřetržitě více než 16 let, a to především za dvojnásobnou vraždu, jíž se měl dopustit 30. května 1993. Při studiu materiálů z veřejně dostupných zdrojů se vzpříčí mysl i mdlých spoluobčanů s IQ pod 100 bodů dle klasické Amthauerovy stupnice (do 200 bodů), že byl odsouzen na doživotí po právu bez jakýchkoliv pochybností v duchu trestního řádu a trestního zákona. Připomíná to případy z americké justice za posledních pět let.
Pavel Skramlík
Proč se opíjím se svými syny a bratrem
Příznávám se ke značnému rodičovskému pochybení. Podařilo se mi na Boží hod vánoční sezvat do jedné společnosti většinu svých synů, svého bratra a podpořit toto setkání zcela záměrně značným množstvím kvalitního alkoholu rozličných ráží, což je celkově dost podařená kompanie. Můj bratr je už 36 let programově profesionálním světoběžníkem, jehož znalost národních povah, jazyků, politických konsekvencí, rozličných měst a vesnic i jejich památek, vynikající přehled o gastronomii v evropských šířkách a délkách, sečtělost a nadhled těžko v této zemi nachází konkurenci. Mimochodem můj bratr má zcela originální pohled na řešení problému hlavního evropského jazyka. Preferuje maďarštinu kvůli její jednoduchosti a nekonfliktnosti. Může vadit jedině Slovákům, ale věří, že tento problém lze překonat. Sám se považuje za "hungaristu II. stupně" v duchu pravidel jeho stolní společnosti, která už v podobných půtkách má leccos za sebou.
Pavel Skramlík
Milý Ježíšku, bojím se, aby to s tebou neseklo
Tohle je o lásce. Mám rád Vánoce a představuji si, že je to smířlivý čas, v němž se mohou začít mít rádi i ti, co se normálně nemusejí. Či nemuseli. Leccos si nyní odpustí. Hledají k sobě cestu. Najdou ji i ti, co se přestali milovat a zase se našli. Letos se mi z toho něco splnilo. Smířil jsem se například s dcerou, která se se mnou po rozvodu s její matkou nechtěla stýkat 14 let. Šel jsem tomu naproti. Jsme zpátky a mám o dvě vnoučata navíc. Jsem za to velmi šťastný.
Pavel Skramlík
Vážený pane Juliane Assange (WikiLeaks),
upřímně vás zvu, abyste se zdekoval, až budete mít za sebou tu štrapáci s tím nastrojeným idiotským obviněním ze Švédska, k nám do Čech. Sice vám teď kdekdo nadává a chtějí vás dostat, ale v Čechách vás lidé budou milovat. Založíme spolu českou obdobu WikiLeaks a budeme se dobře bavit. Investigativní žurnalistika o tom, že paní Merkelová je „teflonka“ a pan Putin „alfa-samec“ je sice dobrá, ale pořádnou prču zažijete až u nás. Mám už připraveno pár námětů, budete čubrnět. Brzy zjistíte, že zveřejnění amerických diplomatických depeší nebo seznamu strategických firem pro americkou národní bezpečnost byly pro vás jen vlažnou rozcvičkou.
Pavel Skramlík
Vondruška je hanbou všeho, co se stalo po 17. 11. 1989, ale i dříve
Sleduji proces v Liberci, v němž je žalován za násilí na politickém vězni Jiřím Wolfovi bývalý příslušník Sboru nápravné výchovy (SNV) Josef Vondruška, bývalý vychovatel Ústavu nápravné výchovy (ÚNV) v Minkovicích (v Liberci). Huba se mi křiví šklebem hořké ironie, když čtu sebeobhajobné výroky pana Vondrušky, který se dovolává svých občanských práv v právním státě. Zesměšňuje tyto pojmy a uráží mě a celý můj stát, v němž žiji. Větší šanci by v každé civilizované zemi měl mít jen tehdy, kdyby se dovolával snížené příčetnosti. Jenže on byl v roce 1992 zvolen za poslance Federálního shromáždění ČSFR a v roce 2006 se stal znovu poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za KSČM. Pan Josef Vondruška je důkazem toho, že všechno, co se odehrálo po listopadu 1989, je komedie a výsměch demokracii i dobrým mravům. Svědčí o tom, že do ústavních struktur České republiky mohly v pohodě proniknout morální kreatury nejpokleslejšího kalibru.
Pavel Skramlík
Děkuji všem blbcům, kteří věří, že 17. listopad byl dobrou věcí
Rád bych blahopřál všem k dnešnímu Státnímu svátku 17. listopadu, což je Den boje za svobodu a demokracii (1989), ale vím, že nemůžu. Můžu jen poděkovat těm, co nezahořkli a stále věří, že to k něčemu bylo. V tom případě nemůžu poděkovat sobě. Já už nevěřím. Zvonil jsem klíči kvůli tomu, aby padli komunisté. Myslel jsem, že jsou tím největším zlem. Nepadli. Jsou tu pořád, akorát tvrdí, že jsou jiní, lepší a stali se z nich demokraté. Je to totéž, jako kdyby rodilý Eskymák tvrdil, že je bývalý Eskymák. Zvonil jsem, aby přišla svoboda, demokracie a prosperita. Nepřišly. Nastal elektronický softwarový fašismus, z nehnutelné totality se stala nikoliv demokracie, ale ultimátní zápas intrikánů o moc a státní zakázky bez ohledu na stranické legitimace, prosperitu postupně nahradila kleptokracie a hospodářský úpadek.
Pavel Skramlík
Volme přímo nejen prezidenta, ale i vládu! Já kandidátku mám!
O přímé volbě prezidenta se u nás mluví už 20 let. Pořád to nejde, ale zaplaťpámbu špatné prezidenty zatím nemáme. Ale s vládami je to stále horší. Co takhle volit přímo i vládu? Možná by se to dalo sfouknout jedním zákonem najednou. V případě vlády je tato potřeba naléhavější. Já už variantu první přímo volené vlády mám. O nový volební zákon a proceduru se už někdo postará.
Pavel Skramlík
Nasazení slzného plynu u stadionu Baníku vstoupí do historie
Nefandím násilí a na rozdíl od mnoha těch, kteří proti němu bojují a učeně, filozoficky, psychologicky, sociologicky a služebně proti němu káží, jsem ho hodně viděl a taky osobně okusil. Nejsem fanouškem fotbalistů Baníku Ostrava a metod jeho příznivců, zejména když přijedou do Prahy na Spartu, ale po seznámení s tím, co se dělo v sobotu v Ostravě při utkání Baníku s Plzní, beru fandy ostravského klubu v ochranu. Ještě jsem totiž nezažil, aby lidé prchali z fotbalového stadionu kvůli tomu, že policie použije mimo stadion slzný plyn tak masivně, že v hledišti nelze vydržet. To je na zápis do Guinessovy knihy světových rekordů.
Pavel Skramlík
Nový záchvat touhy po emigraci, probral jsem se, sním o Hondurasu
Nenapsal jsem tu nic asi osm měsíců, protože jednak jsem dopisoval nějakou knihu, která se stala pro mne prioritou (konečně snad slušná beletrie pod pseudonymem, dřív jsem pod svým jménem psal knihy, co byly jen srágory), druhak jsem si tu připadal jako imbecil, který nestačí názorovému tempu. Kniha vyšla a když jsem se z toho nasazení po krátkém oddechu probudil, tak jsem zjistil, že proběhly trojí volby do parlamentu, lokálu a senátu. Přesně před rokem jsem tady napsal cosi o potřebě emigrovat (http://skramlik.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=108768), jen jsem nevěděl kam. Dostal jsem spoustu zajímavých návrhů a ten nejlepší mi poslal český výtvarník pan Jiří Máška, slavný po celé Americe, který žije na ostrově Roatan, jenž patří Hondurasu. Zkoumám nyní podmínky pro získání povolení k trvalému pobytu v Hondurasu, neboť pohnutky k emigraci se staly aktuálnějšími.
Pavel Skramlík
Chci emigrovat před klientelistickou mafií. Poraďte kam
Za poslední dny a týdny se toho pod horou Říp událo tolik, že se mi chce z našeho lopotně budovaného demokratického státu emigrovat. Jenže kam, když se mi do Severní Koreje, na Kubu nebo do Barmy nechce a zemím Evropské unie jsme kromě podpisu pod Lisabonskou smlouvou odepřeli poznání, že se Česká republika stala opět zcela nedemokratickou zemí pod diktaturou nikoliv nějakého Kima, Maa nebo Fidela, ale pod jhem klientelistických sítí?
Pavel Skramlík
Láska, volby a Ústavní soud
Po úterním sdělení Ústavního soudu, že odkládá vykonavatelnost rozhodnutí prezidenta republiky o mimořádných říjnových parlamentních volbách, jsem začal počítat, kolik blogerů píše o politice a kolik o lásce. Vycházel jsem z toho, že politika je veřejně nejvíc viditelnou komoditou společnosti, zatímco láska nejvíc zasahuje duši každého člověka zcela bez rozdílu. Přestal jsem počítat, když se počet příspěvků o politice stabilizoval někde na 80% ve prospěch politiky. Témata, které měla něco společného s láskou, tvořila asi 0,2%.
Pavel Skramlík
Na toskánském mole vznikla Sjednocená finanční strana,vyhraje volby
Vždy se říkalo, že Amerika je zemí neomezených možností, kam přiletí teenager s třemi dolary v kapse a za 10 let je v první stovce žebříčku Forbesu těch nejbohatších. Mám spíš pocit, že nyní nikoliv Amerika, ale Čechy jsou zemí neomezených možností. Mnozí nadšení strůjci nových pořádků přijdou s holými zadky do politiky, za chvíli mají konta v Lichtenštejnsku, nádherné nemovitosti, baráky na Floridě a v Itálii, bez ohledu na příslušnost k politickým stranám se scházejí na jachtách v Toskánsku, penzionovaný generál rozvědky je fotí, roznáší fotky do novin, holt je před volbami.
Pavel Skramlík
Proč člověk pochází spíš z prasete aneb vracíme se mezi řádky
Byl jsem vždycky přesvědčený, že podle vývojové teorie člověk pochází z opice. Zjednodušeně řečeno. Darwinovu teorii jsem vždycky miloval. Má skvělý pořádek, logiku. Ale nyní jsem zmatený. Mnozí lidé jsou sice skutečně pořád důkazem toho, že se lidé vyvíjeli z opic v řadě od homo habilis až po homo sapiens. Spousta z nich se tak dokonce i chová. Bohužel nyní nacházím stále více flagrantních indicií, že člověk pochází z prasete.
Pavel Skramlík
Krize autorit, vůdců a charismatu v Čechách
Má český národ své skutečné vůdce? Neotřesitelné autority, charismatické předáky, myšlenkové buldozery, nositele vizí budoucnosti a respektované konstruktéry nadějí? Existují v Čechách absolutní autority, rozzáření myslitelé a brilantní rétoři, kteří mají spontánní podporu občanů? Jsem si takřka jistý, že viditelně nikoliv. Až na jeden případ. A jsem si jistý i tím, že tyto rozvinuté otázky jsou považovány lídry současné české politické a ekonomické scény – pokud k nim vůbec proniknou, šance je velmi malá – za směšné. Ani je nezajímají. Nepotřebují je a nehodí se jim. Sami se považují za lídry, předáky, autority a nositele vizí, i když jsou převážně rozhašteřenou komunitou superstraníků, křiklounů, narcisů a politických pirátů, kteří 75% Čechům nestojí ani za to, aby šli k volbám. Volební účast je znamenitý indikátor.
Pavel Skramlík
Internet jako nástroj výchovy ke zbabělosti
Narodil jsem se dávno před vznikem internetu. Kdo neví, tak internet v dnešní klasické podobě s www stránkami vymyslel anglický vědec Tim Berners-Lee. Byl spuštěn 6. srpna roku 1991 v celoevropské výzkumné organizaci CERN ve švýcarské Ženevě+. Vznikl jako vedlejší efekt výzkumu. Narodil jsem se dost dávno i před vznikem ARPANETu, (založen v roce 1969) jenž byl předchůdcem internetu. Do té doby byl vrcholem komunikace hlavně telefon a fax. Počítačové sítě byly jen lokální. Ale o to tu prioritně nejde. Jde spíše o to, že internet, který považuji za druhý nejkolosálnější světový vynález po objevu elektřiny a elektromagnetických jevů, neovlivnil pouze svět informačních technologií, ale především vývoj lidské morálky. A to velmi robustně. O to mi tu hlavně běží.
Pavel Skramlík
Bulvár není děvka, jen sluha těch, kteří si hrají na oběti
Naštvu asi hodně lidí, ale budu obhajovat bulvár. On totiž ten bulvár není žádná děvka médií. Je to v převážné míře sluha těch, kteří si obvykle hrají na oběti. Dovolím si říci syrovou pravdu o bulváru. Bulvár žije především z udavačství těch, o nichž je bulvár. Pravda, občas se to trochu proplete, ale to už je trochu jiná záležitost. Udavačství a práskačství odjakživa patřilo k neutuchajícímu folklóru českého národa. Práskačství, bonzáctví a udavačství patří v žebříčku relevance české lidové kultury na stejný významový stupeň jako prácheňské či hanácké kroje nebo nebo lidové písně ze Slovácka. Nelíbí se vám to? Mně také ne. Mně tedy určitě ne. Ale pracoval jsem v bulvárech 15 let a vím o tom víc než dost. Z toho bulvár žije.
Pavel Skramlík
Moje volby 2009 - já mám lepší nabídku
Letos bych měl jít dvakrát volit - do evropského parlamentu a do českého - a každý očíslovaný subjekt mi slibuje, jak mě bude úžasně zastupovat a co pro mě všechno udělá. Bohužel mi nikdo z těch 33 subjektů nenabízí to, co bych opravdu chtěl a já nechci, aby mě v tom zastupoval. Nedovolil bych jim to ani náhodou. Nepotřebuju je ani v Bruselu ani v Praze. Já mám totiž lepší nabídku.
| předchozí | 1 2 | další |
