Zrádce Beneš a hrdina Mannerheim: rozdíloví hráči národních dějin
Zaujala mne paralela mezi čs. prezidentem Edvardem Benešem a finským vojákem a politikem, maršálem, královským regentem, prezidentem Carlem Gustavem Mannerheimem. Mezi zrádcem Benešem (může vzbudit kontroverzi, že označuji běžně a nekompromisně Beneše, Háchu, Gottwalda, Zápotockého a Husáka za zrádce) a hrdinou Mannerheimem je obrovský rozdíl.
Zásadní rozdíl osobností
K téhle úvaze mne přimělo datum 30. listopadu. V ten den v roce 1939 napadl Sovětský svaz Finsko bez vyhlášení války. Tito dva muži se ocitli v podobných kritických situacích a museli učinit zásadní rozhodnutí. Zachovali se však zcela opačně. Byli to, řečeno sportovní mluvou, rozdíloví hráči národních dějin. Beneš se vzdal Němcům, i když byl v daleko výhodnější pozici. Mannerheim se rozhodl pro boj se Sovětským svazem, i když jeho situace byla téměř beznadějná, ale byl vlastenec a věřil vlastním velitelským schopnostem a svým vojákům.
Mám blízký vztah k historii a také k Finsku. Můj syn v této zemi žije zhruba šest let. Ve Vaase.
Beneš zrazoval opakovaně
Beneš od jara 1938 věděl, že Hitler chystá obsazení pohraničí, poslouchal stupňující se německé územní požadavky a potají vyjednával o podmínkách předání třetiny země. Měl zmobilizovanou armádu o síle 1,2 mil. mužů, výtečně zbudované linie lehkých i těžkých betonových opevnění. Nevěřil armádě a náčelníkovi generálního štábu Krejčímu, jenž spočítal, že úspěšná obrana je možná. Vyčkával a nakonec nařídil složit zbraně. Prezident a vrchní velitel branné moci s připravenou armádou, který přísahal věrnost své zemi, nemůže nikdy něco takového udělat, byť je pod tlakem různých okolností. Takový velitel je zrádce. Navíc Beneš zradil svůj stát ještě dvakrát, v roce 1943 potupnou smlouvou se SSSR, a v únoru 1948.
Mannerheim vzkázal...
Mannerheim jako předseda Rady obrany Finska rovněž registroval narůstající sovětské požadavky a věděl, že válka přijde. Organizoval armádu, zaminoval finské pobřežní vody, plánoval obranu, strategické zálohy, nechal i se skromným rozpočtem vybudovat na Karelské šíji tzv. Mannerheimovu linii. Ta měla daleko k té české. Byla to soustava lehkých polních opevnění, většinou palebné sruby, využívající terénu, dobře zamaskovaná. Tajně zmobilizoval. K 30. listopadu byl jmenován vrchním velitelem ozbrojených sil, týž den vypukla tzv. Zimní válka.
Velení finské armády vzkázalo Sovětskému svazu: „Jedinou finskou zemí, kterou dostanete, budou vaše hroby.“ Podle knihy Dějiny Finska (Suomen historia, poprvé vyšla v roce 1962, autoři Eino Jutikkala, Kauko Pirinen) a dalších zdrojů byly tendence k vyjednávání s Hitlerem zcela minimální, dokonce i Komunistická strana Finska označila SSSR za nepřítele a nabádala lid k obraně. Vláda a prezident nepochybovali o názorech a schopnostech Mannerheima.
Proti drtivé přesile bojový duch
Charismatický vůdce vyzval své vojáky k chrabrosti v boji za svobodu s odvěkým nepřítelem. Mimo bylo jen extrémní levicové křídlo komunistů v čele s O. V. Kuusinenem (žil v SSSR, byl v letech 1952 až 1962 poslancem Nejvyššího sovětu SSSR), který měl stát v čele loutkové Finské demokratické republiky, až Sověti obsadí Helsinky (k tomu nikdy nedošlo). Vždy v případě komunistů platí: co slovo, to lež, co čin, to podvod, historicky, bez komentáře.
Finsko mělo tehdy jen 3,7 mil. obyvatel, SSSR 170,6 mil. Mannerheim měl k dispozici celkem 345 600 vojáků, 32 tanků a 145 letadel. Rudá armáda nasadila 998 100 vojáků, 6541 tanků a 3880 letadel. Připravený Mannerheim utopil na Karelské šíji invazní síly SSSR v jejich vlastní krvi. Sověti museli ofenzívu zastavit. Linie byla prolomena až 14. února 1940 díky nasazení patnáctinásobné převahy, ale den předtím finská vláda dojednala se Stalinem příměří a postoupila SSSR 11% svého území.
Finská armáda měla 25 904 padlých, 43 557 zraněných, zahynulo 957 civilistů. Rudá armáda nechala na bojišti 126 875 mrtvých, měla 188 671 zraněných, přišla o 3543 tanků a 515 letadel. Zajímavé skóre! Sovětský svaz byl 13. 12. 1939 za napadení Finska vyloučen z OSN.
Geniální vůdce proti převaze
To nebylo zdaleka všechno, co C. G. Mannerheim, Fin švédské národnosti, rodák s finského Louhisaari, šlechtic z rodiny pocházející z Hamburku, polyglot hovořící osmi jazyky, který se doučil finštinu až v dospělosti, generálporučík jezdectva ruské armády v době, kdy Velkoknížectví Finsko patřilo pod správu carského Ruska, ve válce dokázal. Zabránil finské vládě ve vydávání Židů. Byl vrchním velitelem ve všech válkách, které vedlo Finsko jako samostatný stát.
Velel i v tzv. Pokračovací válce se SSSR (1941 až 1944), pro niž finská vláda dohodla na počátku roku 1944 podporu Německa. Sověti porušovali příměří a nasadili obrovské síly do nové efenzívy.
Mannerheim byl proslulý svým antibolševismem a nacionalismem a vždy byl odpůrcem přítomnosti cizích jednotek na finském území. V tomto případě pomoc Němců pragmaticky přijal, dostal 220 000 vojáků wehrmachtu se špičkovou pěchotní a protitankovou výzbrojí a leteckou podporou ke své již půlmilionové finské armádě, v níž byli i dobrovolníci z jiných evropských zemí. Mannerheim ztratil 77 204 mrtvých či pohřešovaných, měl zhruba 195 000 zraněných a nejvýše 3500 zajatců. Sovětské ztráty byly strašné: 200 000 padlých či pohřešovaných, 385 000 zraněných, 190 000 nemocných, 64 000 zajatců. Rudá armáda přitom nasadila do bojů až 1,5 mil. vojáků, měla dvojnásobnou početní převahu.
Bitva u Tali-Ihantala
Mannerheim velel geniálně, zejména když byl v menšině, vyklidil Východní Karelii a ruská ofenzíva vyzněla „donikam“. Finská vláda nabídla v době invaze spojenců v Normandii v červnu 1944 příměří, ale Stalin ho nepřijal, trval na kapitulaci. Finové to odmítli a situace vyvrcholila střetnutím u Tali-Ihantala, které je považováno za největší válečnou bitvu na území skandinávských zemí v historii. Diplomatické zákulisí bylo mnohem složitější. Nicméně výsledkem bylo, že padesátitisícová finská vojenská formace s podporou Němců doslova „zmydlila“ trojnásobnou sovětskou převahu i díky velmi promyšleným a koordinovaným úderům dělostřelectva a letectva. Finové ztratili v této bitvě 8561 padlých, zraněných a nezvěstných, Sověti 18 až 22 tisíc mrtvých a zraněných. Přišli o 500 tanků. K dohodě o zastavení palby mezi Finskem a SSSR došlo 4. září 1944. Finský prezident Risto Ryti (uzavřel mírovou smlouvu s německým ministrem zahraničí Ribbentropem) se tak zamotal do svých mírotvorných snah, že 4. srpna ze zdravotních důvodů rezignoval a prezidentem Finska byl jmenován zcela neústupný Carl Gustav Emil Mannerheim.
Laponský triumf
Tato výhra nad Sověty však nebyla poslední Mannerheimovou válkou, kterou vyhrál. V září roku 1944 se rozhodl nasadit 60 000 finských vojáků proti někdejším spojencům, Němcům, aby vyřešil situaci v Laponsku na severu země. Generál Lothar Rendulic tam měl k dispozici 200 000 mužů. Příměří mezi Finskem a Sověty předpokládalo, že Finové se pustí do boje s dosavadními spojenci Němci. Rendulic akceptoval Hitlerovy rozkazy, že Finsko opustí cestou taktiky spálené země. Zničil a vypálil významné město Rovaniemi za polárním kruhem. V tom byli Finové úplně sami. Mannerheim pověřil velením operace generála Hjalmara Siilvasvuoa. Dohodli se na vylodění v přístavu Tormio a odříznou Němcům ústupovou cestu. V bitvě o Tormio Finové proti trojnásobné přesile vyhráli, při samotné operaci a dalších vyčišťovacích akcích padlo 774 Finů a 950 Němců. V půlce listopadu bylo území od Němců vyklizeno, ale „dočišťovací“ akce při únicích Němců do přístavů Lyngen a Birke trvaly až do dubna 1945.
Mannerheim v roce 1946 ve věku 77 let rezignoval na funkci prezidenta a dožil ve věku 83 let v Lausanne v roce 1951.
Zrádce a hrdina
Jaký je rozdíl mezi Benešem a Mannerheimem? Beneš byl lídrem administrativního typu, přijatelným hrdinou v emigraci během I. a II. světové války, v teple, ale zrádcem, který se podělal pod každým větším tlakem v přímé konfrontaci. Mannerheim byl válečný a politický hrdina, který se nepodělal z ničeho, sáhl po svých politických a vojenských dovednostech vždy, nekompromisně, když to jeho národ potřeboval. Neselhal nikdy. Velel úspěšně armádě, která papírově neměla šanci. Provázelo ho vlastenectví a nezlomnost. Klidně se vzdal politické kariéry (např. na 12 let), když to nevyhovovalo jeho přesvědčení, i když byl regentem finského království a mohl být i králem. Carl Gustav Mannerheim byl vyhlášen Největším Finem 20. století, byť byl Švédem německého původu. Skutečně netuším, jaký je současný skutečný vztah vlastence s kosmopolitním či českým původem k Universu nejhlubších národních zájmů, ale Edvard Beneš, byť ryzí Čech, jím nebyl, zatímco C. G. Mannerheim ano. Šéf KSČM Vojtěch Filip by měl být z této zóny vykázán, Tomio Okamura prudce zapovězen, Piráti odkázáni do sféry firemních politických podnikatelů, Andrej Babiš vážně napomenut s jeho riziky, byť všechna popírá, Miloš Zeman zakřiknut jako zalíbenec ve vlastní moci, šéfstvo ODS si může vystřihnout vizitku kverulujících disponentů s ksichty a kecy stigmatizovaných nýmandů a tak dále, a tak dále. Inu, strhující osobnosti a rozdíloví hráči nám prostě nějak docházejí...
Pavel Skramlík
Golyšev a Labský, Gola klíče a loupež století
Otevřel jsem plechový kufřík při pořádání pozůstalosti svého bratra, který nedávno zemřel. Byla to sada nástrčkových GOLA klíčů. Představuje jednu z největších krádeží českého technického talentu a patentu. A není první.
Pavel Skramlík
Nezvládli jsme rozvoj morálky
Je dost skličující dospívat k myšlence, že naší nemladé generaci, včetně těch o něco mladších, stále s velkým potenciálem, dosud nejúspěšnější v lidské historii, se bude odcházet z toho světa hořce.
Pavel Skramlík
Prasečí mláto! To je disciplína evropského fotbalu proti Česku, jsme jako hadráři
Jsou tři stupně nejhloupejších řídících sborů v Evropě. Číslo 3 zaujímá česká vláda, č. 2 vedení EU a č. 1 disciplinární komise Evropské fotbalové unie (UEFA).
Pavel Skramlík
Jak vybírat do ministerských křesel lidi, kteří nebudou blbci
Zdá se mi celkem legrační, že Piráti a svým způsobem i Starostové (STAN) vybírají v konkurzních řízeních své nové budoucí ministry pro jednotlivé rezorty. Je to pečlivé a chvályhodné.
Pavel Skramlík
Zabil Petra Kellnera pád vrtulníku nebo záhadná střela?
Zaznamenal jsem nemálo textů o Petru Klellnerovi. Adoračních i deklasujících. Patřím mezi zastánce myšlenky, že odešel největší český mozek. A ještě hodně o něm uslyšíme.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Prodej chalupy, celková výměra 744 m - obec Zdemyslice, okres Plzeň -jih
Zdemyslice, okres Plzeň-Jih
2 890 000 Kč
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2965x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- R. Fulghum: Drž mě pevně, miluj mě zlehka
- Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon
- Kiosek na pláži
- Kuchařka osamělého muže (když to píšu)
- Rabíndranáth Thákur: Domov a svět