Nečasův styl komiksu aneb "Kauza Drobil" není překvapením

Nejsem na to pyšný, ale jsem jedním z mála, který není překvapen aférou kolem již bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila (na snímku), který je prvním "oddělaným" ministrem nové vlády. Kvůli korupční aféře. Nejsem "úvaholog" jako řada kolegů-blogerů. Navykl jsem si po vzoru jednoho ze svých vzácných kolegů nevyhazovat své novinářské poznámkové bloky (neplést s blogy) a pracovat s fakty. Bloky si ukládám do krabic už 40 let. Panečku, tam jsou věci! Tentokrát jsem však vytáhl jeden z loňska a otevřel ho na dvojstraně, na níž mi jeden z bývalých poslanců vlastní rukou napsal a namaloval vloni v listopadu, jak to chodí v Moravsko-slezském kraji. Funkce, vztahy, kšefty, prachy, hry velkých kluků. Pavel Drobil tam figuruje velmi významně až velevýznamně.

Vloni jsem ten obrázek nebral příliš vážně. Minulý rok v listopadu se mi zdálo, že vlastně skoro o nic nejde a jde jen o hrátky na malém moravsko-slezském písečku. Aspoň jsem si to myslel. Pochopil jsem až nyní, že už tehdy šlo o hodně. Ten člověk mi mimo jiné velmi zasvěceně rozmaloval vztahy kolem jedničky ODS na kandidátce Moravsko-slezského kraje pro příští parlamentní volby Pavla Drobila, tehdy náměstka hejtmana. Šipky, svorky, křížky. Kdo s kým proti komu a za co, kvůli čemu.

Je to tak krásná výtvarná práce, že jsem ji raději protokolárně uložil do advokátní úschovy s patřičnými instrukcemi. Je to tom, jak se Pavel Drobil zařadil jako velká štika do vztahů mezi softwarovými firmami, Janem Světlíkem z vítkovického veleholdingu, správní radou Vysoké školy báňské a jejím rektorem Ivo Vondrákem, dopravním a důlním magnátem Danešem Zátorským (Job Air, VOKD atd.), projektu IT4I ostravského "Silikon Valley" s nevídaným superpočítačem, mezi všelijaké firmy, poradce toho či onoho, jak v tom funguje úhlavní stranický rival Lubomír Zaorálek. Je tam schéma jak vyřadit ze hry Mirka Topolánka a nynějšího poslance a bývalého náměstka na ministerstvu zdravotnictví Marka Šnajdra (byl považován za nástupce Marka Dalíka po boku Mirka Topolánka), jak dosáhnout na grantové projekty například ministerstva životního prostředí (kupodivu!) a podobně.

Pavel Drobil v tom funguje jako žádaný expert v oboru "jak udělat prachy". Nyní je zajímavé to, že spousta z těch plánů na oné malůvce zapadla do současné reality. Drobil sice nyní rezignoval na funkci ministra, ale zůstává poslancem a místopředsedou ODS, přestože ze současné aféry kolem připravovaného "projektu" předražení státních zakázek a "ulejvání" peněz do pokladny ODS čouhá jako sláma z bot, jak to mělo proběhnout. Drobilův poradce Knetig a náměstek ředitele Státního fondu pro životní prostředí Fibigr tlačili na ředitele fondu Michálka, aby s nimi "spolupracoval". Ten se nechtěl dát zavléci a informoval premiéra Nečase. Očekávané odezvy se však nedočkal, protože se mu nelíbilo, aby všechno řešil s "řídícím důstojníkem" Drobilem, takže si začal všechno nahrávat a manévroval. Když vytušil, že by ho Drobil zlikvidoval a nebo by byl případně jedinou obětí skandálu, protože Nečas dál nereagoval, předal nahrávky iDnes. Den po dni ze záhady ubývá.

Drobil má i dnes pocit, že je v pohodě. I kdyby pozbyl poslaneckého mandátu a postu místopředsedy ODS, tak na Úřad práce nepůjde. Přežije velmi lehce, dokázal se o sebe postarat jako podnikatel. Jenže udělal něco, za co by byl v Americe nebo v Itálii už mrtvý, protože porušil jeden ze základních zákonů mafiánských bratrstev. Ve snaze zachránit si ministerský zadek shodil svoje komplice Knetiga s Fibigrem. A navíc Libora Michálka, ředitele Státního fondu životního prostředí, zkušeného odborníka z bankovního a investičního prostředí s vysokým odborným kreditem (a s morálním kreditem zřejmě o dost vyšším než mají Knetig a Fibigr) odvolal ze msty. V Americe už by měl dvanáctimilimetrovou díru mezi očima, v Itálii dvanácticentimetrovou díru v hrudníku po výstřelu z lupary. 

Pavel Drobil udělal jako řada jeho předchůdců stejnou chybu. Měl pocit, že už se ocitl tak vysoko, že už se mu nikdy nemůže nic stát. Spletl se. Média jsou bohudík méně zkažená než politika, takže aféra šla ven.

Bohužel jsme účastníky smutného sdělení. Existuje demokratický stát, v jehož zášeří je oligarchický princip jako v Rusku. Funkce s malými obměnami zůstávají, lidé a partaje ve vztahu k nim se mění, praxe setrvává. Byznys kolem státních či obecních zakázek neumdlévá. Jsou to jisté prachy. Nejjistější a nejreálnější. Stát vždy má a vždy platí. Na regionální i státní úrovni. V Praze 2, nebo například v Kralupech nebo České Lípě či Albrechticích jde o zakázky na odvoz odpadků či natírání obecních plotů ve statisícovém či milionovém řádu, na státním levelu jde o deseti- a stamilionové řády či miliardy za spalovny, čističky, dálnice, energetiku atd.

Plán například předražit čističku, spalovnu či bůhví co, postavenou z rozpočtu Drobilova ministerstva životního prostředí, a nalít přitom půl miliardy do pokladny ODS, vypadal jako zcela nerizikový. Jenže Liboru Michálkovi to nepřipadalo mravné a cítil se ohrožený. A tak udělal, co udělal. Bylo mu jasné, že ODS ho v nouzi potopí jako prvního a kdyby šel na policii, tak by to mohlo dopadnout všelijak. Nějaký snaživec s policejními prýmky by s velkou pravděpodobností nejdřív zavolal například exministru Langrovi, poradci premiéra, jenž má údajně na krku financování ODS. Takže nová vláda s bojem proti korupci v erbu má první průser. Sociální demokracie (ne že by to za jejího "lídrování" bylo jinak) už vyvolává v parlamentu hlasování o důvěře vládě. Neuspěje, ale malér je na světě.

Nechť tato záležitost dopadne jak dopadne, tak na příznivosti image jí to nepřidá. Hrůzu na tom všem vzbuzuje systém ODS. Není pochyb o tom, že TOP 09 je financována z valné části Zdeňkem Bakalou a VV hlavně ministrem dopravy Vítem Bártou. Ale jak se financuje ODS? Drobil se dostal na posty místopředsedy ODS a ministra jako regionální "money maker" z Moravsko-slezského kraje s velkým potenciálem. Na ministerstvu životního prostředí měl své schopnosti příkladně rozvinout. Nabízí se otázka, zda je to styl této partaje a zda ostatní ministři ODS měli hrát stejnou hru na půdě svých rezortů. Alexander Vondra na obraně, Martin Kocourek na průmyslu a obchodu, Jiří Pospíšil na spravedlnosti, Ivan Fuksa z Příbrami na zemědělství, Leoš Heger na zdravotnictví. Všude jsou státní zakázky a šance ukrádat do stranické pokladny, všemi rezorty protékají miliardy v českých korunách a desítky či stovky milionů eur ze zdrojů EU.

"Kauza Drobil" pouze naznačila, jak to vlastně chodí. Bude nyní zábavné sledovat další vývoj. Strana VV, která ztrácí voliče jako když taje sníh, taje-li, pod praporem boje proti korupce koalici nepoloží (odchod z koalice a případné vyvolání předčasných voleb by bylo příliš nebezpečnou hrou vabank i o vlastní existenci), ale pokusí se ze situace ukořistit, co se dá. Na úkor ODS, jejíž předseda a premiér Petr Nečas svým počínáním v této kauze povážlivě otřásl svou image hodného a slušného hocha z Moravy s těmi nejlepšími úmysly. Ve světle současného skandálu už jmenováním Pavla Drobila Petr Nečas naznačil, že v české politice jsou idylický Mirek Dušín a Rychlé šípy iluzí. Je pouze přelepkou na tvrdší komiksy ostrých Mirků a Jirků a Rychlých prachů.

---------------

AKTUALIZAČNÍ POZNÁMKA:

Měli jsme tu vlády "utahování opasků", vlády "sebevrahů" atd., ta nynější se prohlašuje za "vládu rozpočtové zodpovědnosti". Měla být vládou nového stylu a naděje. Jenže je to "vláda průserářů a amatérů". Ještě nedozněla "aféra Barták" a je tu "skandál Drobil", v jehož hlavní roli je nový člověk z ozdravených stranich řad. Najednou vychází najevo, že o maléru věděl předem nejen premiér Nečas, ale i hlavní "korumpobijec" Radek John. Reagují plytkými výmluvami, tak ubohými, že vyvolají novou vlnu emigrace, protože naděje už není žádná.

http://skramlik.blog.idnes.cz/c/108768/Chci-emigrovat-pred-klientelistickou-mafii-Poradte-kam.html#t2

http://skramlik.blog.idnes.cz/c/162211/Novy-zachvat-touhy-po-emigraci-probral-jsem-se-snim-o-Hondurasu.html#t2