Na to nejde nereagovat :-)

Smutná píseň vesnického šprýmaře, Viktor Dyk (1910)

Kupředu jdeme, je-li vhodná chvíle,

Vhodná-li chvíle, jdeme zase zpět.

Při kterémkoliv nás tak vidím díle:

Ne dobří, zlí ne. Něco uprostřed.

Vábeni věčně vším, co pro nás cizí,

Jdem šumařiti v chladný pro nás svět.

Na půli cesty tato náhle zmizí.

- Ne sví, ne cizí. Něco uprostřed...

Tak na to nejde neodpovědět: Viktor Dyk, Smutná píseň vesnického šprýmaře

Kupředu jdeme, je-li vhodná chvíle,

Vhodná-li chvíle, jdeme zase zpět.

Při kterémkoliv nás tak vidím díle:

Ne dobří, zlí ne. Něco uprostřed.

Vábeni věčně vším, co pro nás cizí,

Jdem šumařiti v chladný pro nás svět.

Na půli cesty tato náhle zmizí.

- Ne sví, ne cizí. Něco uprostřed.

Zvedneme ruku. Potom zase klesne.

Dnes oheň v nás. A zítra zase led. Hrozí se dnes, a zítra sotva hlesne. - Ne živí, mrtví ne. Tak něco uprostřed.