NATO: Jeden za všechny, všichni za jednoho. V korupci by to zabralo

Nejsem zrovna odborníkem na vojenskou historii, ale zpráva o tom, že v Chicagu v neděli začíná summit NATO, jenž mj. vzpomene 63. výročí založení Atlantické aliance (4. dubna 1949), mě přiměla k malé rešerši. Zaujaly mě na ní tři věci: základní filozofií NATO je mušketýrské heslo "Jeden za všechny, všichni za jednoho"; první vojenská operace NATO se odehrála až v roce 1995 v Bosně; vojenské operace NATO byly vždy účinnější než akce jednotek OSN, které stály miliardy dolarů a efekt byl téměř nula. 

Zabývám se tím v době, kdy si všichni myslí, že pupkem světa je "kauza Rath". Ani se tomu nedivím, Češi mají schopnost nechat se strhnout epizodami a nezajímají je kapitoly. Rath je jen epizodou, která ponoukne ostatní země Evropské unie k vyšší ostražitosti, že v ČR se krade každý den tak, že se ani poledne nedrží.

Rath je jen pokračováním komunistické zpanštělosti a zlodějen, jejíž exponenti se začnou cítit jako bozi, kterým se už nemůže nic stát. Je to prostě komouš. Jejich statečnost končí, když padne facka. NATO je však společností, která prolévá vlastní krev za lepší budoucnost bezbranných. Jednotky OSN nechaly prolévat cizí krev a její velitelé se na to klidně dívali (nemusíme připomínat bosenskou Srebrenici a tamní nizozemské velení, které nehnulo ani prstem). Síly OSN jsou jen drahým alibistickým vyhazováním peněz na "nebojový" dohled nad vražděním a mrzačením samopaly AK-47 a mačetami, jejíž vojáci si nabili ostré jen tehdy, když byli sami napadeni.

Letmo připomenu dějiny NATO. Tzv. Washingtonská smlouva o vzniku NATO byla uzavřena 4. dubna 1949 a podepsali ji představitelé USA, Kanady, V. Británie, Francie, Portugalska, Belgie, Lucemburska, Nizozemska, Dánska, Norska, Itálie a Islandu. V roce 1952 se připojují Řecko a Turecko, 6. května 1955 tzv. Západní Německo. Sovětský svaz se cítí obklíčen a 14. května 1955 vzniká Varšavská smlouva za účasti SSSR, Albánie, Bulharska, Československa, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a Rumunska. Přechodně se do tohoto svazku zapojovaly i jiné státy, například Somálsko. V roce 1982 se členem NATO stává Španělsko. Ke dni 19. listopadu 1990 je vyhlášen pakt o neútočení mezi NATO a Varšavskou smlouvou, což je konec tzv. studené války. O osm měsíců později je Varšavská smlouva rozpuštěna. NATO zahájilo 16. prosince 1995 svou vůbec první vojenskou akci - dohled nad dodržováním mírové smlouvy v Bosně a Hercegovině. Do NATO vstupují 12. března 1999 Česká republika, Polsko a Maďarsko. V březnu roku 1999 podniká NATO další bojovou operaci - letecké bombardování Bělehradu ve snaze vytlačit jugoslávskou armádu z Kosova. NATO 23. dubna 1999 schvaluje doktrínu o zásazích mimo alianční území. 11. srpna 2003 NATO přebírá od USA velení nad akcemi v Afghánistánu. Do NATO vstupují 2. dubna 2004 Bulharsko, Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Dne 1. dubna 2009 vstupují do NATO Albánie a Chorvatsko, aliance má 28 států. NATO zahajuje 19. března 2011 vzdušnou válku poti Libyi, operace byla ukončena 31. října.

Varšavská smlouva byla čipernější, už v roce 1956 krvavě potlačila povstání v Maďarsku, v roce 1968 okupovala Československo. Počet obětí v Maďarsku podle tamních zdrojů přesáhl 200 000 lidí, 229 až 350 bylo popraveno na základě soudních rozsudků smrti, přes 13 000 lidí bylo uvězněno, téměř 300 000 lidí emigrovalo. Během okupace Československa zahynulo údajně kolem 60 obyvatel, přibližně 300 000 lidí emigrovalo, mnoho dalších lidí bylo postiženo stranickými a kádrovými čistkami. Rok 1969 je považován za startovní pokud jde o masivní korupci, na jehož neuzavřeném konci je nyní David Rath.

Češi se účastní misí NATO, ale hlavně doma kradou, armádní zakázky jsou výbornou šancí. Jenom v Afgánistánu padlo 1908 vojáků aliance (z toho 1162 Američanů a 313 Angličanů), z toho pět Čechů.

Mottem NATO je zásada, že když je napaden jeden člen aliance, je napaden každý člen aliance. Článek 5 tzv. Severoatlantické smlouvy byl poprvé použit po teroristických útocích 11. září 2001 na USA. Utok byl považován za útok proti všem 19 (tehdy) členským státům.

Přál bych si, aby brzy vznikl právně kodifikovaný princip Evropské unie, že korupční útok na jednu členskou zemi je útokem na všechny státy těchto souručenství. Podmínky pro to jsou. Okradeš Česko, okradeš celou Unii. Podle předlohy, kterou uplatňuje NATO. Řada korupčních kauz se týká čerpání financí z fondů Evropské unie. Češi velmi rychle pochopili, že peníze má hlavně stát, jehož rozpočet je napojen na EU. Privátní finance jsou už dobře hlídané, nejlépe okrást lze stát. To by byl rychlý konec korupce v Čechách.

Autor: Pavel Skramlík | sobota 19.5.2012 8:30 | karma článku: 12,15 | přečteno: 670x
  • Další články autora

Pavel Skramlík

Nezvládli jsme rozvoj morálky

11.4.2022 v 8:00 | Karma: 16,22
  • Počet článků 148
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2965x
Od roku 1970 jsem novinářem, zejména sportovním, ve velkých denících, časopisech a na TV Nova. Mými obory byly především fotbal, motorismus a atletika. Díky tomu jsem sjezdil celý svět. Nyní píšu hlavně knížky, u nichž jsem své jméno zaměnil v r. 2010 za pseudonym Felix Boom. Mám na kontě 26 knih, mj. romány Kiosek na pláži, Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon, Lepší svět, Plán umírání, také sbírku poezie, společenské studie a mj. oblíbenou Kuchařku osamělého muže. Mou poslední knihou je kontroverzní titul Špatný princip státu (s podtitulem Rozkradený ráj demokracie) o dějinách Česka od r. 1938. Knížky vydávám ve vydavatelství BLINKR, jsou k mání v běžné síti knihkupectví a e-shopů včetně mého vlastního www.blinkr-eshop.com. Rediguji nové knihy pro jiné vydavatele a administruji webové stránky. Blogování je moje hobby.