Úloha „ďada“ v českých a slovenských dějinách

28. 02. 2016 7:46:27
Víte, co je to ďad? Asi většinou nikoliv. Škoda. Ale vysvětlím. Zdá se mi to aktuální. Klasický ďad v naší současné společnosti velmi chybí. Příliš se vyvinula forma novodobých ďadů.

Měl jsem česko-německého otce a slovenskou matku. Moje máma, jiskřivá dáma z oravské části slovensko-polského pomezí, z malorolnické a posléze kulacké rodiny, měla jednu zásadní schopnost. Pojmenovávat správně věci v břitkém fenomenologickém módu s bravurní přesností a s použitím originálního jazyka svého rodného regionu.

Měl daleko k řeči zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla, ale byl daleko přesnější. Ďad byl na Oravě člověk, který byl patrně značně nesvéprávný, ale nikdo to neřešil. Nebyl to ani obecní blázen, něco jako v Čechách „Pepek Vyskoč“ ze Švejka.

ĎAD JE VLASTNĚ PROFESE

Ďad byl na Oravě instituce. Stejně jako rychtář, učitel, kněz nebo místní lékař. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že vesnice, která neměla svého ďada, byla společensky méněcenná.

Ďad neměl profesi, neboť nebyl schopný žádné dosáhnout cestou byť velmi zjednodušeného vzdělání či školení. Profesí ďada bylo být ďadem. Byl to ten nejubožejší člověk z vesnice. Jeho definice je velmi vzdálena pojmu dnešního bezdomovce. Byl to vážený občan, který si nedokázal uvědomit svou trpnou existenci, nikdy si nestěžoval, přesto si žil docela dobře.

Bydlel většinou v místní pastoušce, což byla státem řízená sociální instituce v domovské obci za Rakouska-Uherska i za první Československé republiky. Nebo někde jinde, kde mu hodní lidé poskytli místo k přebývání. Skoro nic nepotřeboval. Nežebral, protože samospádem vždy dostal všechno, aby přežil a cítil se dobře.

Ďad byl člověk, kterému každý dal kousek chleba, preclík, cigaretu, zaplatil mu pivo, koupil láhev vína. Lidé mu vyprali, zašili, pozvali ho na oběd, obdarovávali ho starším oblečením i nějakými krejcary. Všichni ho zdálky zdravili jako starostu. Každý s ním prohodil větu. Na ďadovi si totiž skoro všichni léčili svá provinění, že ve svém životě neučinili všechno úplně poctivě, mají se dobře a lépe. Projevovali na něm své sociální cítění. Ďad byl vyrovnávací společenský element. Měl pocit důležitosti.

PŘEŽIL I VÍTĚZNÝ ÚNOR

Ďad nebyl obtížný. Naopak se užitečně zjevoval, když bylo třeba. Přišel se nabídnout, že zamete před barákem za kousek chleba se slaninou, když od něj odešli fasádníci či pokrývači. Přišel pomoct při sklizni, když nebylo dost lidí, za hrnek mléka a kousek chleba s máslem. Když někde hořelo, tak přišel mezi prvními a nosil vědra s vodou.

Instituce ďada přežila Rakousko-Uhersko, první republiku, protektorát, dokonce Vítězný Únor, 50. a 60. léta. I komunista nabídl ďadovi cigáro a dal mu pětikorunu. Žádné humanitární organizace tehdy v Československu prakticky nebyly.

BÁSNÍK HOLUB

Ďady téměř zahubila husákovská normalizace (ta ostatně nelikvidovala jen ďady), během níž byli zavíráni do kriminálů kvůli neplnění pracovní povinnosti a příživnictví. Sami netušili, proč jsou kriminalizováni, ničemu nerozuměli, když je soudy odsuzovaly. Protože byli prostě ďadové. A tak z nich byli ďadi i v kriminále, protože tam to všichni chápali. Spoluvězni a dokonce i bachaři. Po roce 1989 byli ďadi zcela nezaslouženě začleněni mezi bezdomovce.

Naštěstí ďadi jsou svým sociálním určením institucí zcela nezničitelnou. Několik jich díky přívětivosti lokálního prostředí jistých regionů, které neztratily své duševní zdraví, přežilo. Například v mé domovské obci Česká Lípa, tvrdém to sudetském mentálním klimatu, přežil jistý Standa Holub. Je to rozvinutý typ. Kromě tradičních atributů ďada je naivním básníkem. Už je mu přes sedmdesát. Jeho fanklub občas vydá v jisté improvizované podobě pár desítek exemplářů jeho básnických sbírek. Štamgasti místních restaurací se složí na honorář. Oslav jeho narozenin se dokonce účastní i zdejší místostarosta či jiný hodnostář. Je de facto celebritou. Strašně rád řeční. Označení ďad se zde obecně vžilo díky osvětě naší rodiny.

ROZVOJ ĎADA

Mám pocit, že institut ďada se v poslední době u nás vyvíjí. Nevědomě do něj vstoupili mnozí lokální i top politikové. Jsou to rovněž vážení občané, kteří si neuvědomují trpnost své existence. Mají pocit své důležitosti. Také je jim projevována. Rádi řeční. Také se o ně stará stát. Žijí ve VIP státních pastouškách či vydatně subvencovaných sídlech. Místo sociálních dávek mají ústavní platy, odměny zastupitelů, náhrady, další hrazené výdaje. Skoro každý jim něco rád dá. Motiv je odlišný, ale účinek podobný. Dlouho trvá, než se ušlechtilý úmysl projeví pozitivně. Mohou kydat své myšlenky on-line či dokonce v přímých televizních přenosech, i když mají nezřídka stejnou hodnotu jako verše „kultovního“ básníka Holuba.

V jednom se však tito novodobí ďadové od těch tradičních liší. Většinou nikdy nepřiběhnou s vědrem vody, když hoří.

Autor: Pavel Skramlík | neděle 28.2.2016 7:46 | karma článku: 31.66 | přečteno: 2505x

Další články blogera

Pavel Skramlík

Golyšev a Labský, Gola klíče a loupež století

Otevřel jsem plechový kufřík při pořádání pozůstalosti svého bratra, který nedávno zemřel. Byla to sada nástrčkových GOLA klíčů. Představuje jednu z největších krádeží českého technického talentu a patentu. A není první.

11.8.2022 v 9:00 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 633 | Diskuse

Pavel Skramlík

Nezvládli jsme rozvoj morálky

Je dost skličující dospívat k myšlence, že naší nemladé generaci, včetně těch o něco mladších, stále s velkým potenciálem, dosud nejúspěšnější v lidské historii, se bude odcházet z toho světa hořce.

11.4.2022 v 8:00 | Karma článku: 15.90 | Přečteno: 431 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 27.54 | Přečteno: 512 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 523 | Diskuse
Počet článků 148 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2965

Od roku 1970 jsem novinářem, zejména sportovním, ve velkých denících, časopisech a na TV Nova. Mými obory byly především fotbal, motorismus a atletika. Díky tomu jsem sjezdil celý svět. Nyní píšu hlavně knížky, u nichž jsem své jméno zaměnil v r. 2010 za pseudonym Felix Boom. Mám na kontě 26 knih, mj. romány Kiosek na pláži, Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon, Lepší svět, Plán umírání, také sbírku poezie, společenské studie a mj. oblíbenou Kuchařku osamělého muže. Mou poslední knihou je kontroverzní titul Špatný princip státu (s podtitulem Rozkradený ráj demokracie) o dějinách Česka od r. 1938. Knížky vydávám ve vydavatelství BLINKR, jsou k mání v běžné síti knihkupectví a e-shopů včetně mého vlastního www.blinkr-eshop.com. Rediguji nové knihy pro jiné vydavatele a administruji webové stránky. Blogování je moje hobby.

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...