Opravdu jsem byl v Číně mezi terakotovou armádou

Přestože můj blog na idnes.cz existuje jenom den a něco, dostal jsem několik desítek e-mailových dotazů, co vlastně znamená obrázek v záhlaví mého blogu, v němž vnímaví čtenáři objevili můj rozmazaný obličej mezi hliněnými postavami na snímku. Přísahám, že to měla být původně jen moje zábava, že do záhlaví blogu nasadím zajímavý snímek vojáků tzv. terakotové armády z éry čínské dynastie, jejímž dominantním představitelem byl císař Čchin Š' chuang-ti ve 3. století před naším letopočtem. Mě ty věci z této doby nějak zajímají. Ten snímek je původní, není to žádná montáž. V roce 1997 jsem se takhle kolegou nechal vyfotit - prostě jsem si stoupl mezi ty hliněné vojáky a kamarád to zmáčknul. Bylo to v muzejním areálu poblíž města Xi'an (Sian) v Číně.

Mezi terakotovými vojáky - Xi´an 1997autor

Ten snímek, protože je v blogu jako titulní, nějak vyjadřuje můj vztah ke kulturním proudům lidské civilizace. Ten čínský v tom hraje trochu větší roli. Ale nejsem propagandista, abych vysvětloval proč to tak je.

Upřímně řečeno jsem si myslel, že mého ksichtu si v tom záhlaví nikdo nevšimne a když už, tak si to každý nějak vysvětlí, pokud ho to bude nutkat. Nejsem důležitý.

Jenom na vysvětlenou, jak jsem se tam vlastně dostal. Octnout se v Číně v prostředí, které je označováno za "osmý div světa" - což je muzeum terakotové armády - je výjimečná záležitost. Terakotová armáda byla z vůle císaře Čchin Š' chuang-ti vytvářena jako soubor skulptur, které měly zdobit a střežit hrobky významných členů jeho dynastie Čchin.

Já jsem se k tomu namotal tak, že jsem v letech 1995-97 jako redaktor deníku Blesk absolvoval - coby člověk vytypovaný letorou i fyzicky za dobrodruha z povolání - téměř všechna možná výcviková soustředění a závody slavné soutěže jménem Camel Trophy. V Camel Trophy, což byla rallye ve vozech zn. Landrover Discovery se speciálními úkoly (kanoistickými, cyklistickými, horolezeckými, běžecko-orientačními atd.) platilo vždy pravidlo, že pokud se zraní či zkolabuje závodník dotyčné země, tak nastupuje novinář. Proto nás - jako novináře - vláčeli po soustředěních v Portugalsku, Turecku, Maroku, Španělsku apod., a různě nás testovali, abychom byli na úrovni. Bylo to něco úžasného, dodneška z toho těžím a uchovávám si dovednosti, které nejsou úplně obyčejné.

A kvůli tomu jsem se octl v roce 1997 v Číně, i když Camel Trophy´97 byla v Mongolsku. Přiletěli jsme do Pekingu a měli jsme předem za odměnu pět volných dnů v Číně, navštívili jsme Zakázané město, Chrám nebeského klidu, Velkou Čínskou zeď a jiné pamětihodnosti. Potom jsme odletěli do Ulánbátaru a v Mongolsku jsme se zabývali tři týdny soutěží Camel Trophy´97. To je samo o sobě na román. Potom jsme se vrátili do Číny a jednou z našich odměn za tu strastiplnou rallye byla návštěva v muzeu terakotové armády poblíž osmimiliónového města Xi'an (asi hodinu letadlem od Pekingu). Odtud je zmíněná fotka v záhlaví a je to originál.