Proč se nedivím,že nejsem v euforii z postupu nároďáku na EURO 2012
Tedy Miroslav Pelta a Jindřich Rajchl. Uvolněné emoce jim nevadí. Mně naopak vadí uvolněná morálka na místě, na němž by měla být zcela nekompromisně příkladná a inspirující pro další generace. Jejich soupeř Tomáš Paclík se do toho naopak opřel a ačkoliv mi vadí jeho "protipeltovská" demagogie, tak jsem na jeho straně. Samozřejmě je to z jeho strany kalkulace, ale sluší mu to. Vadí mi, když tradiční neposkvrnitelná hodnota reprezentace České republiky na sportovní a společenské scéně je jenom roztrhanolu fanglí a stačí říct jen PARDON, jak to udělal manažer reprezentace Vladimír Šmicer.
Je mi proti srsti si myslet - PARDON, vždyť to říká Šmicer, náš vzor, vítěz Ligy mistrů, vicemistr Evropy. vždyť on to myslí dobře, to jsou jen takové ty husarské kousky jeho následovníků.
Je to falešné. Pamatuji větší husary. Vítěze evropského šampionátu z roku 1976 z Bělehradu. Panenku, Viktora, Dobiaše, Ondruše, Jozefa Čapkoviče, Gögha, Polláka, Módera, Masného, Švehlíka, Nehodu, Veselého, Štambachra a další. Oni také uměli husarské kousky. Ale ti věděli co, kdy a jak. Také uměli za to pořádně vzít u baru. Nikdy však neprovokovali.
Představte si, že se vždycky řekne PARDON! Například kdyby oštěpařka Bára Špotáková se svým trenérem Janem Železným přiletěla z mistrovství světa nebo olympijských her se zlatou medailí nalitá v rozdrbaném společenském kostýmu, případně by oba na sobě měli uniformy Armády České republiky s utrženými rukávy a polovičními nohavicemi. Případně by Barbora měla na sobě dole jen tanga a Železný jen slipy. Fotbalisté se však cítí jako polobozi. Postoupili na závěrečný turnaj EURO 2012 mezi 16 nejlepších a takhle se zrichtovali. Pekhart a Baroš vlastně ani kalhoty neměli. Rovná se to témuž, jako kdyby se Bára Špotáková ožrala a rozdrbala si kostým, kdyby postoupila z kvalifikace do finále.
Ve fotbale je to však PARDON! Respektuji pozici fotbalu, jenž miluji nade vše, ale noční scény z Ruzyně po návratu z Podgorice nechápu. A nechci chápat. Není co chápat. Vladimír Šmicer, jak ho mám rád jako pohodového frajera, se zřejmě zbláznil. Je to prohnilé chování na úrovni společenské morálky, v níž čeští ministři všelijak distribuují desítky či stovky milionů někam, kam nepatří.
Scény v Ruzyni v noci z úterka na středu však mají však v případě fotbalistů svou letitou tradici. Posledním férovým koučem české fotbalové reprezentace byl Jozef Chovanec, který chtěl v roce 2001 vyřadit z národního týmu několik největších hvězd kvůli náštěvám bordelů v Dubí, když reprezentační tým hrál zápasy v Teplicích. Tehdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu Jan Obst to odmítl. Řekl mu, že jako právník by jim to musel dokazovat, do toho se mu nechce a vyzval ho, ať si to vezme "na vlastní triko". Pak jsme prohráli baráž o MS s Belgií. Za trenéra Brücknera se všechno krylo a prošel s pokutami i průser s Ujfalušiho narozeninami v roce 2004 v hotelu Praha. Tehdy nebyly kurvy na pokojích poprvé. Byla to holt zlatá generace a v roce 2004 získala bronz na EURO.
Národní tým fotbalistů potom vyhořel na MS 2006 a EURO 2008 a v roce 2011 jsme zpět. Máme skandál ještě před EURO 2012. Bagatelizování není adekvátní reakcí.
Jaký je vlastně tento národní fotbalový tým pro EURO 2012? Díky "přemluvení" bývalým předsedou svazu Ivanem Haškem hrál zápasy zadarmo. Což je špatně. Hráči přijížděli na srazy reprezentace na kafe a pokecat si. Pak si zahrát s tím, že to nějak dopadne. To je skutečná próza stavu. Podle toho to také vypadalo. Viz zejména prohra v kvalifikaci s Litvou, kterou si nikdo nepřipouštěl. Nebo výkon v přátelském střetnutí v Norsku, který byl ostudou. Vyšla povinná výhra nad Skotskem doma, protože se pro postup něco udělat musí. Odveta se Skoty v Glasgowě byla k smíchu a bylo v ní zjevné, že skotský výběr je o třídu níže, dosažená remíza byla minimum. Zápasy se Španělskem nelze brát vážně, protože z hlediska soupeře byla otázka kvality někde jinde. Výhra v Litvě byla nejsnazším obrazem toho, jak získat v kvalifikaci tři body na půdě soupeře.
Nynější "zlatí chlapci" zabrali pořádně až v baráži proti Černohorcům v Praze, protože už šlo o všechno. V Podgorici však prolezli se štěstím, stáli při nich všichzni svatí. Všechna čest, štěstí je třeba v takových chvílích. Ale to není o velikosti. To je spíše o pokoře. Teď za to zkasírují velký balík a vlastně ještě ničeho nic nedosáhli.
Nový předseda FA ČR, pokud vůbec bude ve čtvrtek zvolen, by měl zahájit svou éru tresty za znevážení dobrého jména asociace, fotbalu a státní reprezentace. Ne-li, tak bude pokračovat v pokrytectví, které se týká celého současného fotbalu. Jinak motivace Miroslava Pelty, Jindřicha Rajchla i Tomáše Paclíka být předsedou FA ČR nemá nic společného s úkolem vzít na svá bedra roli dobroděje, zase půjde jen o kalkul.
Pavel Skramlík
Golyšev a Labský, Gola klíče a loupež století
Otevřel jsem plechový kufřík při pořádání pozůstalosti svého bratra, který nedávno zemřel. Byla to sada nástrčkových GOLA klíčů. Představuje jednu z největších krádeží českého technického talentu a patentu. A není první.
Pavel Skramlík
Nezvládli jsme rozvoj morálky
Je dost skličující dospívat k myšlence, že naší nemladé generaci, včetně těch o něco mladších, stále s velkým potenciálem, dosud nejúspěšnější v lidské historii, se bude odcházet z toho světa hořce.
Pavel Skramlík
Prasečí mláto! To je disciplína evropského fotbalu proti Česku, jsme jako hadráři
Jsou tři stupně nejhloupejších řídících sborů v Evropě. Číslo 3 zaujímá česká vláda, č. 2 vedení EU a č. 1 disciplinární komise Evropské fotbalové unie (UEFA).
Pavel Skramlík
Jak vybírat do ministerských křesel lidi, kteří nebudou blbci
Zdá se mi celkem legrační, že Piráti a svým způsobem i Starostové (STAN) vybírají v konkurzních řízeních své nové budoucí ministry pro jednotlivé rezorty. Je to pečlivé a chvályhodné.
Pavel Skramlík
Zabil Petra Kellnera pád vrtulníku nebo záhadná střela?
Zaznamenal jsem nemálo textů o Petru Klellnerovi. Adoračních i deklasujících. Patřím mezi zastánce myšlenky, že odešel největší český mozek. A ještě hodně o něm uslyšíme.
Pavel Skramlík
Petr Kellner byl největším hráčem českého hřiště
Odvážit se veřejně popsat, co znamenal šestapadesátiletý český podnikatel Petr Kellner, jenž v neděli zahynul ve zříceném vrtulníku na Aljašce, pro českou ekonomiku, politické zákulisí a celkové společenské klima, je velká výzva.
Pavel Skramlík
Gerrard je vynálezcem fotbalu, který se hraje na žluč
Asi to na první pohled tak nevypadá. Ale zápas odvety osmifinále fotbalové Evropské ligy Glasgow Rangers – Slavia Praha (0:2) zřejmě vstoupí do dějin jako „hi-tech“ nejpopulárnějšího světového sportu.
Pavel Skramlík
Nezajímavý blog k biologické válce o přežití
Můj předvánoční blog nebude moudrý. Nebude chytrý. Patrně nezajímavý, třeba i zaslouženě nečtený. Rok 2020 si zaslouží, aby krátký byl. Nebude dávat naději. Stát a jeho občané jsou v biologické válce s pandemickým nepřítelem.
Pavel Skramlík
Dunning-Krugerův efekt hlupáků po česku
Všechny vážné společenské kolize, nechť už jsou vyvolány válkami, pandemiemi, konflikty společenských hodnot, ekonomickými krizemi či ekologickými hrozbami a podobně, jsou vlastně objevné. Provází je tzv. Dunnig-Krugerův efekt.
Pavel Skramlík
Nesnesitelná tíže bytí Milana Kundery
Nechal jsem si pár dnů odstup, než jsem se odvážil napsat tento blog na účet biografické knihy autora Jana Nováka s titulem KUNDERA Český život i doba. Ovládl mne díky ní hluboký smutek neútěšnosti „nesnesitelné lehkosti bytí."
Pavel Skramlík
Muž, který stvořil monstrum jménem Hitler: Dietrich Eckart
Máme plné hlavy koronavirové apokalypsy a velmi toužíme co nejdříve opět žít normálně beze strachu. Mám na to samoléčbu, že žiju jako dřív a pořád vnímám věci stejně jako předtím. Historii, současnost, hlavně antropologicky.
Pavel Skramlík
Koronavirus v nás: od buněčného fašismu k lidskému zlu. Show a la Česko hledá SuperStar
Český koronavirus, resp. české prostředí tohoto chřipkového nemocnění, je vlastně co? Zatím jako pohřeb bez nebožtíků, avšak koncipovaný jako show Česko hledá SuperStar. Denně online. Před kamerami televizí je každý den nával.
Pavel Skramlík
Hippies a pravidla politické korektnosti
Rovnal jsem trochu knihovnu a vzal jsem do ruky obrazovou knihu o Rolling Stones, kterou jsem v roce 2017 redigoval. Napadlo mne srovnání 60. a 70. let, co znamenaly pro lidi, ve srovnání s lety 2000 až 2020.
Pavel Skramlík
Krym po šesti letech... Česko by mělo hledat novou šanci!
Vyznávám blogy založené na faktech a dobrém analytickém úsudku. Nikoliv na pindech o pocitech a dohadech. Teď je to Krym, od jehož anexe Ruskem na úkor Ukrajiny uběhne zakrátko šest let.
Pavel Skramlík
KLI-KLI: norská admirálka, klimatická krize a klimakterium
Klimatická krize, klimakterium a jmenování norské viceadmirálky do Vojenského výboru NATO jsou na první pohled nesouvisející témata. Myslím si něco jiného.
Pavel Skramlík
Smekám před noblesou zedníka Gruntoráda vůči prof. Válkové
Byl jsem nečekaně příjemně – byť to zní paradoxně – překvapen průběhem nové společensko-politické kauzy, týkající se kandidatury Heleny Válkové na post ombudsmanky po paní Šabatové.
Pavel Skramlík
Stav českého myšlení, blbec Trump aneb jak skončí případná válka Íránu s USA
Když byl íránský generál Kásim Sulejmání zabit 3. ledna u letiště v Bagdádu raketou z amerického dronu, připadlo mi vhodnější využít svého práva častěji mlčet a nepronášet své veřejné soudy na rozdíl od dřívějška.
Pavel Skramlík
Mrazivá dokonalost ostravského masakru vybízí: zvyšme šance lidí se bránit
Po úterním útoku na neozbrojené lidi v ostravské nemocnici jsem den krotil svou nutkavost něco říct. Nechal jsem plynout emoce, názory, informace, bylo to poučné. Myslím si teď: dejme normálním lidem větší šanci se bránit.
Pavel Skramlík
Zrádce Beneš a hrdina Mannerheim: rozdíloví hráči národních dějin
Nejen Češi (a s nimi i Slováci) si letos připomínají velká výročí, související s činy politiků. Patří mezi ně i Finové, byť české a finské dějiny mají zdánlivě málo společného.
Pavel Skramlík
Šéf KSČM Filip propásl šanci slušně mlčet
Euforický oder oslav 30. výročí 17. listopadu 1989, ovanutí svobodou a demokracií, ještě ani nedozněl. Ale už se do něj zase vetřel komunistický puch bagatelizace úcty k obětem, které touhu po svobodě fyzicky nepřežily.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2965x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- R. Fulghum: Drž mě pevně, miluj mě zlehka
- Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon
- Kiosek na pláži
- Kuchařka osamělého muže (když to píšu)
- Rabíndranáth Thákur: Domov a svět