Tomáši Rosický, teď přichází tvoje chvíle, znič Poláky!
Téměř rok a půl od ledna roku 2008, byl "dobrým" tématem pro bulváry, že jeho kariéra je u konce. Jen hrstka lidí ví, co vlastně prožíval, než nastoupil na první poločas utkání ČR - San Marino 9. září v Uherském Hradišti a hrál svůj první soutěžní zápas po 20 měsících.
Poté naskočil v dresu Arsenalu do anglické Premier League a nastoupil i ve dvou střetnutích Ligy mistrů, nyní hraje každý zápas Arsenalu. Je silnější než před měsícem.
Je prostě zpátky.
Všechny bulvární spekulace, že je s ním konec, měly jediného společného jmenovatele. Vyjma tiskové konference dne 9. května 2008, na níž Tomáš Rosický oznámil, že se nezúčastní EURO 2008 a podstoupí nevyhnutelnou operaci kolenní šlachy, k nim "Rosa" neřekl vůbec nic. Komunikoval s veřeností jen prostřednictvím svého webu. Nikoliv četně. Prostě to nechal být.
Uvidíme ho znovu v Praze v dresu národního týmu 10. řína proti Polsku a 14. řína proti Severnímu Irsku v klíčových zápasech kvalifikace o účast na mistrovství světa v roce 2010.
V té dvacetiměsíční pauze absolvoval dvě operace, dvě intenzivní rehabilitace, další zranění třísla a stehenního svalu, několikrát začínal kondiční přípravu. Po druhé operaci vloni v Augsburgu u prof. Ulricha Bönische několik týdnů nezvedal mobilní telefon. Uzavřel se. Nevěděl, zda rehabilitace na privátní klinice u Regensburgu nebude jeho posledním pokusem vrátit se do velkého fotbalu.
Prožíval muka. Do Regensburgu za ním jezdili novináři a on jim kvůli nařízení Arsenalu nesměl říct ani slovo. Sám si nebyl jistý, zda po rehabilitaci bude jeho kariéra pokračovat. Nejméně tisíckrát mu musela proběhnout hlavou myšlenka, zda nebude pokračováním rodinného prokletí.
Jeho otec Jiří Rosický hrál za Spartu a poté za Bohemians, provázen neustálými svalovými zraněními, které krátily jeho kariéru. Když byl zdravý, byl to jeden z nejlepších levých obránců své doby v Evropě. Svou kariéru nakonec vzdal v Bohemians po dalším vážném zranění. Zaměřil se na růst svých talentovaných synů Jirky a Tomáše. S manželkou Evou, kterou si vzal jako hráčku I. ligy stolního tenisu. Budoucnosti svých synů obětovala slibnou kariéru ve státní správě.
Tomášův bratr Jiří Rosický junior, jemuž je teprve 31 let, vzdal svou kariéru před třemi lety. V 18 letech byl jedním z největších talentů Sparty „v oboru“ defenzivní záložník. Vyhlédl si ho španělský tým Atlético Madrid, kam přestoupil v roce 1996. Hrál za juniory a rezervní tým a když už měl na dosah přeřazení do A mužstva, přišlo komplikované zranění stehenního svalu, potom zranění kolena. Když se vyléčil a bylo mu 22 let, dali mu trenéři Atletika najevo, aby si hledal jiné angažmá. Jeho zdraví nebylo ideální poukázkou k tomu, aby hrál La Ligu. Tři roky hrál rakouskou ligu za Bregenz. Obnovilo se mu zranění kolena. Zvolil návrat domů. V sezóně 2003-04 byl ve Spartě, další strávil v Jablonci. V roce 2005 přestoupil do Bohemians, kde po jednom roce skončil, protože jeho koleno nevydrželo standardní zátěž profesionálního fotbalu. Ve 28 letech. V Bohemians, stejně jako jeho otec.
Nyní je junior manažerem ve společnosti ISM, která zastupuje jeho bratra Tomáše. Prezident ISM Pavel Paska uzavřel smlouvu s Tomášem Rosickým a jeho rodiči, když bylo Tomášovi 14 let.
Přišel 16. leden roku 2008 a Tomáš Rosický utrpěl zprvu podceněné zranění podkolenní šlachy. Ta anabáze skončila vlastně až 9. září startem proti San Marinu. Do té doby všichni trenéři národního mužstva ve zmíněném časovém úseku opakovali jednu větu: „Nemáme Rosického, výjimečného hráče“.
Gloriola Mesiáše, kterou Tomáš Rosický vždy odmítal, však nyní hledá své naplnění. Rosický je nyní zdravý, silný, vydrží zátěž, má za sebou další velkou zkušenost, že i pro hvězdu je život chlebem o dvou kůrkách.
Zápas s Polskem začíná ve 20.30 hodin. Pro Rosického jím může začít druhá etapa ve špičkovém fotbale. Byl na vrcholu tři roky ve Spartě (1998-2001 – 41 zápasů, 8 branek), pět let v Borussii Dortmund (2001-06 – 149 zápasů, 20 branek), od roku 2006 odehrál i přes jedenapůlroční pauzu 48 zápasů a dal 10 branek, čili jako záložník měl stejnou účinnost, jakou mívají útočníci. V národním týmu odehrál včetně poločasu proti San Marinu 69 zápasů a dal 19 gólů. Dvacet měsíců hrál národní tým bez něj.
Rodinné prokletí je zřejmě zlomeno.
Ten nejostřejší test právě přichází v zápase pravdy proti Polsku.
Pavel Skramlík
Golyšev a Labský, Gola klíče a loupež století
Otevřel jsem plechový kufřík při pořádání pozůstalosti svého bratra, který nedávno zemřel. Byla to sada nástrčkových GOLA klíčů. Představuje jednu z největších krádeží českého technického talentu a patentu. A není první.
Pavel Skramlík
Nezvládli jsme rozvoj morálky
Je dost skličující dospívat k myšlence, že naší nemladé generaci, včetně těch o něco mladších, stále s velkým potenciálem, dosud nejúspěšnější v lidské historii, se bude odcházet z toho světa hořce.
Pavel Skramlík
Prasečí mláto! To je disciplína evropského fotbalu proti Česku, jsme jako hadráři
Jsou tři stupně nejhloupejších řídících sborů v Evropě. Číslo 3 zaujímá česká vláda, č. 2 vedení EU a č. 1 disciplinární komise Evropské fotbalové unie (UEFA).
Pavel Skramlík
Jak vybírat do ministerských křesel lidi, kteří nebudou blbci
Zdá se mi celkem legrační, že Piráti a svým způsobem i Starostové (STAN) vybírají v konkurzních řízeních své nové budoucí ministry pro jednotlivé rezorty. Je to pečlivé a chvályhodné.
Pavel Skramlík
Zabil Petra Kellnera pád vrtulníku nebo záhadná střela?
Zaznamenal jsem nemálo textů o Petru Klellnerovi. Adoračních i deklasujících. Patřím mezi zastánce myšlenky, že odešel největší český mozek. A ještě hodně o něm uslyšíme.
Pavel Skramlík
Petr Kellner byl největším hráčem českého hřiště
Odvážit se veřejně popsat, co znamenal šestapadesátiletý český podnikatel Petr Kellner, jenž v neděli zahynul ve zříceném vrtulníku na Aljašce, pro českou ekonomiku, politické zákulisí a celkové společenské klima, je velká výzva.
Pavel Skramlík
Gerrard je vynálezcem fotbalu, který se hraje na žluč
Asi to na první pohled tak nevypadá. Ale zápas odvety osmifinále fotbalové Evropské ligy Glasgow Rangers – Slavia Praha (0:2) zřejmě vstoupí do dějin jako „hi-tech“ nejpopulárnějšího světového sportu.
Pavel Skramlík
Nezajímavý blog k biologické válce o přežití
Můj předvánoční blog nebude moudrý. Nebude chytrý. Patrně nezajímavý, třeba i zaslouženě nečtený. Rok 2020 si zaslouží, aby krátký byl. Nebude dávat naději. Stát a jeho občané jsou v biologické válce s pandemickým nepřítelem.
Pavel Skramlík
Dunning-Krugerův efekt hlupáků po česku
Všechny vážné společenské kolize, nechť už jsou vyvolány válkami, pandemiemi, konflikty společenských hodnot, ekonomickými krizemi či ekologickými hrozbami a podobně, jsou vlastně objevné. Provází je tzv. Dunnig-Krugerův efekt.
Pavel Skramlík
Nesnesitelná tíže bytí Milana Kundery
Nechal jsem si pár dnů odstup, než jsem se odvážil napsat tento blog na účet biografické knihy autora Jana Nováka s titulem KUNDERA Český život i doba. Ovládl mne díky ní hluboký smutek neútěšnosti „nesnesitelné lehkosti bytí."
Pavel Skramlík
Muž, který stvořil monstrum jménem Hitler: Dietrich Eckart
Máme plné hlavy koronavirové apokalypsy a velmi toužíme co nejdříve opět žít normálně beze strachu. Mám na to samoléčbu, že žiju jako dřív a pořád vnímám věci stejně jako předtím. Historii, současnost, hlavně antropologicky.
Pavel Skramlík
Koronavirus v nás: od buněčného fašismu k lidskému zlu. Show a la Česko hledá SuperStar
Český koronavirus, resp. české prostředí tohoto chřipkového nemocnění, je vlastně co? Zatím jako pohřeb bez nebožtíků, avšak koncipovaný jako show Česko hledá SuperStar. Denně online. Před kamerami televizí je každý den nával.
Pavel Skramlík
Hippies a pravidla politické korektnosti
Rovnal jsem trochu knihovnu a vzal jsem do ruky obrazovou knihu o Rolling Stones, kterou jsem v roce 2017 redigoval. Napadlo mne srovnání 60. a 70. let, co znamenaly pro lidi, ve srovnání s lety 2000 až 2020.
Pavel Skramlík
Krym po šesti letech... Česko by mělo hledat novou šanci!
Vyznávám blogy založené na faktech a dobrém analytickém úsudku. Nikoliv na pindech o pocitech a dohadech. Teď je to Krym, od jehož anexe Ruskem na úkor Ukrajiny uběhne zakrátko šest let.
Pavel Skramlík
KLI-KLI: norská admirálka, klimatická krize a klimakterium
Klimatická krize, klimakterium a jmenování norské viceadmirálky do Vojenského výboru NATO jsou na první pohled nesouvisející témata. Myslím si něco jiného.
Pavel Skramlík
Smekám před noblesou zedníka Gruntoráda vůči prof. Válkové
Byl jsem nečekaně příjemně – byť to zní paradoxně – překvapen průběhem nové společensko-politické kauzy, týkající se kandidatury Heleny Válkové na post ombudsmanky po paní Šabatové.
Pavel Skramlík
Stav českého myšlení, blbec Trump aneb jak skončí případná válka Íránu s USA
Když byl íránský generál Kásim Sulejmání zabit 3. ledna u letiště v Bagdádu raketou z amerického dronu, připadlo mi vhodnější využít svého práva častěji mlčet a nepronášet své veřejné soudy na rozdíl od dřívějška.
Pavel Skramlík
Mrazivá dokonalost ostravského masakru vybízí: zvyšme šance lidí se bránit
Po úterním útoku na neozbrojené lidi v ostravské nemocnici jsem den krotil svou nutkavost něco říct. Nechal jsem plynout emoce, názory, informace, bylo to poučné. Myslím si teď: dejme normálním lidem větší šanci se bránit.
Pavel Skramlík
Zrádce Beneš a hrdina Mannerheim: rozdíloví hráči národních dějin
Nejen Češi (a s nimi i Slováci) si letos připomínají velká výročí, související s činy politiků. Patří mezi ně i Finové, byť české a finské dějiny mají zdánlivě málo společného.
Pavel Skramlík
Šéf KSČM Filip propásl šanci slušně mlčet
Euforický oder oslav 30. výročí 17. listopadu 1989, ovanutí svobodou a demokracií, ještě ani nedozněl. Ale už se do něj zase vetřel komunistický puch bagatelizace úcty k obětem, které touhu po svobodě fyzicky nepřežily.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2965x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- R. Fulghum: Drž mě pevně, miluj mě zlehka
- Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon
- Kiosek na pláži
- Kuchařka osamělého muže (když to píšu)
- Rabíndranáth Thákur: Domov a svět